Tip na výlet: Heraldická galerie hradu Wenzelsburg a erb pánů z Radenína

Městys Plaňany obdržel zajímavý příspěvek věnovaný heraldické galerii hradu Wenzelsburg v bavorském městečku Lauf, který nechal založit císař a český král Karel IV. V prostorách hradu se dochovalo 114 šlechtických, církevních, městských a zemských erbů zemí Koruny české ze 14. století.

                        Erby hradu Wenzelsburg jako statisticky zjištěná skutečnost        

V letošním roce jsem v městečku Lauf navštívil hrad Wenzelsburg, ve kterém se dochovalo 114 šlechtických, církevních, městských a zemských znaků z doby císaře a krále Karla IV., objevených teprve v roce 1934 Augustem Rebmannem, městským archivářem v Laufu. Došlo k tomu přes nepřízeň osudu. Karlem IV. založený hrad se totiž v roce 1505 stal majetkem norimberských měšťanů a prostory příslušného sálu byly postupně využívány jako skladiště, udírna, kuchyně či archiv, vybavený přístěnnými regály. Po restaurátorském průzkumu, zásahu a odkryvu dvaceti vrstev vápenných omítek a přemaleb bylo možné spatřit tento do kamene vytesaný soubor heraldických památek evropského významu.

Pro odborníky z Čech, Moravy a Slezska se tak stalo v politicky nepříznivé době nástupu totalitního režimu v Německu a nadcházejícího světového válečného konfliktu. Společenské podmínky pro výzkum nebyly o mnoho lepší ani v letech 1945–1989, ale několika badatelkám a badatelům (např. Dobroslava Menclová, Vladimír Růžek) se „železnou oponu“ podařilo překonat a znaky zhlédnout in loco. Obdobně jako jejich kolegové ze zemí západní Evropy provedli důkladný průzkum erbovní galerie a publikovali své poznatky. Počínaje rokem 1990 veškeré politické a administrativní obtíže odpadly a erbům hradu Wenzelsburg byla o to více věnována pozornost odborné i zájmové veřejnosti. Proto se obtížně hledá motiv k napsání dalšího textu na toto téma. Napadl mě při návštěvě hradu Wenzelsburg – soubor erbů pojmout jako statisticky zjištěnou skutečnost. 

Nejpočetněji (jednotlivě či kombinovaně) se vyskytují heroldské figury – ve 39 erbech (44,46%): lankrabata z Leuchtenbergu, purkrabí magdeburští, knížata opavská, arcibiskupství pražské, biskupství olomoucké, biskupství vratislavské, biskupství litomyšlské, město Vratislav, páni z Vartenberka, páni z Michalovic, páni z Házmburka, páni z Poděbrad, páni ze Šumburka, páni z Koldic, páni z Janovic, páni z Rýzmberka, páni z Litic, páni z Častolovic, páni ze Rvenic (Ervěnic), páni z Chyš, páni z Bělé, vladykové z Pnětluk, vladykové z Paběnic, vladykové z Drachkova, páni z Turkova, páni z Cimburka, vladykové z Mělnic, vladykové z Jíkve, vladykové z Hrádku, vladykové ze Stajic, vladykové z Volfštejna, vladykové z Chlumu, páni z Miličína, vladykové z Hostouně, páni z Ciklhaimu, vladykové z Poříčí, vladykové ze Všerub a dva erby bez určitého potvrzení nositele, následují (jednotlivě či kombinovaně) obecné figury - dělené na životné, neživotné, nadpřirozené a umělé – u nich je toto pořadí: zvířata - 38 erbů (43,32%): purkrabí magdeburští, knížata opolská, knížata slezská, knížata svídnická, markrabství moravské, město Vratislav, páni z Házmburka, páni z Plavna, páni z Bibrštejna, páni z Vimperka, páni z Koldic, páni z Pernštejna, Hroznatovci, páni ze Švamberka, páni ze Žirotína, páni ze Mšeného, vladykové z Pnětluk, páni z Kasejovic, Meziříčští, páni z Valdeka, páni z Pardubic, páni z Radenína (Vlašimi), páni z Valdštejna, páni z Herštejna, vladykové z Onšova, vladykové s Osvračína, vladykové z Rochova, páni z Glaubic, vladykové z Vintířova, vladykové ze Sulevic, páni z Rotštejna, páni z Kostomlat, vladykové z Holubče, vladykové z Mezimostí, vladykové z Barchova, vladykové z Boru, vladykové z Obříství a vladykové z Mladějovic, rostliny – 13 erbů (14,82%): hrabství Sulzbach, biskupství vratislavské, páni z Ronova, páni z Rožmberka, páni z Landštejna, páni z Hradce, páni z Ústí, páni ze Rvenic (Ervěnic), páni z Křenovic, páni z Talmberka, páni z Říčan, páni z Dražic a páni z Kosové Hory, zbraně a zbroj – 8 erbů (9,12%): páni z Benešova, páni ze Strakonic, vladykové ze Štěkně, páni z Rýzmburka, vladykové z Dašic, vladykové z Čachovic, vladykové z Božejova a páni z Křenovic, pracovní nástroje – 7 erbů (7,98%): město Kutná Hora, páni z Oseka (Rýzmburka), páni Pluhové z Rabštejna, vladykové z Kováně, vladykové ze Zbraslavic, vladykové z Ředhoště a vladykové z Jimlína, výrobky domácí, hospodářské a řemeslné – 4 erby (4,56%): páni z Boskovic, páni z Choustníka, vladykové z Klukovic a vyšehradská kapitula, stavby a jejich části – 3 erby (3,42%): markrabství budyšínské, město Praha a páni z Pogarely, nadpozemské – 3 erby (3,42%): páni ze Šternberka, páni z Hakebornu a vladykové z Drachkova, člověk – 3 erby (3,42%): vladykové z Ředhoště, vladykové z Čachovic a vladykové z Mašťova, pozemské – 2 erby (2,28%): Olbramovicové a vladykové z Božejova, oděv, okrasy a šperk – 1 erb (1,14%): vladykové z Březnice, monstra, obludy a nestvůry z těl zvířat – 1 erb (1,14%): páni z Bergova, bytosti nadpřirozené – 1 erb (1,14%): město Vratislav, bájná zvířata - 1 erb (1,14%): vladykové z Běškovic, hudební nástroje - 1 erb (1,14%): páni ze Žampachu, odznaky světské a církevní důstojnosti - 1 erb (1,14%): páni z Velhartic.

.   Výzdoba erbovního sálu je dochována v autenticky středověké podobě. Při prohlídce lze také spatřit dva klenební svorníky se znaky českého krále a reliéf s postavou zemského patrona sv. Václava. Erby jsou umně polychromované – k vidění je mj. nejstarší dochovaný znak města Prahy a kontinuitu dokládají erby i v současnosti žijících rodů – pánů ze Šternberka a Valdštejna - Vartenberka. To jsou však pouze dva z důvodů proč navštívit unikátní erbovní galerii, spjatou s dějinami zemí Koruny české.

Autor textu: Stanislav Vaněk