Městys Plaňany
Tyršova 72
281 04 Plaňany
Území při soutoku Kouřimky s Bečvárkou bylo souvisle osídleno od mladší doby kamenné. Kromě úrodné půdy s dostatečnými vodními zdroji působila na hustotu osídlení i výhodná poloha pří staré obchodní stezce, spojující Prahu s východními Čechami a Moravou. Její trasu převzala i středověká trstenická stezka, pozdější císařská silnice i novodobá komunikace jen s malými místními odchylkami. O významu Plaňan svědčí to, že se objevují téměř na všech starých mapách, počínaje mapou Criningerovou z roku 1569. Pozornosti si zasluhuje i dochovaný románský kostel z 12. století, pod jehož podlahou bylo v roce 1937 odkryto zdivo z 10. století, snad pozůstatky původní rotundy.
V historických pramenech se Plaňany, v té době jako Plaňasy, poprvé připomínají roce 1222 jako majetek Holce z Plaňas, kastelána olomouckého hradu. Další zprávu o vsi poskytují prameny až téměř po stu letech, kdy je v roce 1318 uváděn Jan ze vsi Plaňas. Ve 14. století a v první polovině století 15. se v Plaňanech vystřídala celá řada majitelů a v roce 1421 a 1424 byla osada vypleněna husitskými vojsky. Roku 1448 koupil Plaňany vyšehradský purkrabí Jan z Rabštejna, který patřil k odpůrcům Jiřího z Poděbrad, a tak vojska poděbradské jednoty táhnoucí roku 1448 na Prahu, nešetřila jeho majetek a Plaňany vyplenila. S nástupem Jiřího z Poděbrad na český trůn se objevil i nový majitel Plaňan, zámožný a do rytířského stavu povýšený horník Jan Hanykéř mladší ze Semína. V letech 1488 — 1497 vystupoval sice jako majitel vsi vladyka Mikuláš z Plaňan, ale v roce 1500 opět Jan Hanykéř, od jehož dědiců koupil v roce 1530 Plaňany Beneš Mírek ze Solopysk. Jeho rod zde sídlil až do pobělohorských konfiskací. A byli to právě Mírkové ze Solopysk, kteří před rokem 1604 dosáhli povýšení Plaňan na městečko (některá literatura udává povýšení Plaňan na městys roku 1572) a získaly znak od císaře Maxmiliána II.; znakem Plaňan jsou dva stromy vyrůstající z trávníku v patě štítu. V této době se také ustálil stávající název obce.
Statut městyse byl Plaňanům vrácen na základě rozhodnutí Parlamentu ČR 10. října 2006.
Více se o historii Plaňan můžete dozvědět na stránkách "Cesty a památky"
Obec je poprvé doložena v roce 1360, kdy se bratři Pavel a Václav z Jenštejna zavázali platit plaňanskému faráři daň ze svých dvorů v obci Blýn. Později se obec vzpomíná jako Plyna, Blina a nokonec Blinka. Roku 1755 koupil Blinku Filip Nerius Krakovský hrabě z Kolovrat, jehož syn Filip padl v bitvě u Kolína roku 1757. Při této bitvě se o Blinku opíralo pravé křídlo sestavy Prusů, jižně od ní měl postavení jeden z jezdeckých pluků generálmajora Schönaicha.
Hradenín byl trvale osídlen již v dávné minulosti. Doklady o osídlení zdejší oblasti pocházejí již z 8. století před naším letopočtem.
Vesnice je v písemných pramenech poprvé doložena již v roce 1142 jako majetek velmože Miroslava z Cimburka, který ji zapsal do majetku cisterciáckého kláštera v Sedlci, jemuž patřila až do první čtvrtiny 15. století. Od té doby držely Poboří různé šlechtické rody až do roku 1515, kdy ji Albert Amcha z Borovnice prodal městu Kutná Hora. Majetkem Kutné Hory pak bylo Poboří až do zrušení poddanství v roce 1848.
(zdroj: cesty a památky)
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
28 | 29 | 30 | 1 | 2 | 3 | 4 |
5 | 6 |
7
|
8
|
9 | 10 | 11 |
12 | 13 |
14
|
15
|
16 | 17 | 18 |
19 | 20 |
21
|
22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 |
28
|
29
|
30 | 31 | 1 |